Parkurové skákání je sport, ve kterém se jezdec na koni snaží v co nejkratším čase a s co nejmenším počtem chyb (trestných bodů = schození břevna, pád jezdce a odmítnutí poslušnosti → kůň se před překážkou zastaví, pokud 2x tak je dvojice vyřazena) projet trasu s překážkami. Za svůj vznik vděčí britským důstojníkům, kteří skákání přes překážky považovali za vynikající trénink, jak pro jezdce, tak i pro koně. Parkur má úzkou souvislost s drezurou, kůň musí být velice dobře přiježděn a musí důvěřovat jezdci. Na OH se poprvé objevuje v roce 1900 v Paříži. Do roku 1945 byl parkur téměř výhradně vojenským sportem a některých disciplín se mohli zúčastnit pouze armádní jezdci. Od roku 1974 závodí muži společně se ženami.
Téměř všechny překážky mají schoditelnou část, její pád se počítají jako 4 trestné body. Každá překážka se musí skákat ve stanoveném směru - vlevo je umístěn bílý praporek a na pravo červený. Skoky - kolmý skok, oxer, křížek, zeď, trojbradlí (triplebar), dvoujbradlí (doublebar), vějíř, irská lavice (kozí hřbet), vodní příkop, in-out a různé kombinace skoků.
In-out je překážka mezi níž není ani jeden cvalový skok a zvyšuje pružnost jezdce.
Žolík je překážka většinou těžší než ostatní a za její přeskok je více bodů a za její schození se ubírá stejně jako přidává, jezdec se může vždy rozhodnout, jestli si vybere tu snažší za méně ale jistě nebo těžší za více riskantně.
Trojskok a dvojskok jsou překážky s rozdělením jednoho cvalového skoku, trojskok = 3 oxery za sebou, dvojskok = 2 oxery za sebou.
Zrcadlové skákání: dva páry (koně a jezdci) skáčí na parkuru současně stejné pžekážky
Pony závody jsou závody dětí na ponících
označení | popis | výška v cm |
ZM | základní malé | 80 - 90 |
Z | základní | 100 |
ZL | základní lehké | 110 |
L | lehké | 120 |
S | střední | 130 |
ST | středně těžké | 140 |
T | těžké | 150 |
TT skoky mohuhnosti | velmi těžké | 160 |
výstroj jezdce | výstroj koně |
jezdecká přilba s tříbodovým úchytem | skokové sedlo |
jezdecké sako (černé, tmavě modré a zelené, červené) | třmeny - dobré jsou s šikmým třmenovým můstkem |
jezdecká košile s bílou vázankou | podbřišník - při vyšších stupních je vhodný tzv. okopávací kryt |
rajtky (bílé, ženy mohou mít i béžové | kamače jsou nutné, aby si kůň nohu nezranil |
jezdecký bičík (max. 75cm dlouhý |
Kolmé skoky -
jsou to vertikální překážky s několika kavaletami uspořádánými jedna na druhou. Je poměrně obtížný, protože kůň má jen málo času uvědomit si výšku skoku. Mají za úkol prověřit schopnost koně skákat do výšky.
Oxery - jsou to takové překážky, na nichž musí kůň skákat nejen do výšky, ale i do dálky. Jsou sestaveny tak, aby když se jich kůň dotkne, ihnet spadli.
Vodní příkop - existuje ve dvou typech: kombinovaný s kolmým skokem nebo oxerem, nebo širší příkop s níským živým plotem před ním. Na doskoku je umístěna bílá páska, aby bylo možno posoudit, zda kůň neudělal chybu.
Zeď - je to svislá překážka namalovaná z namalovaných dřevěných kvádrů se světlejším okrajem. Něktěří koně jsou z ní vystrašeny, protože nevidí místo doskoku.
Dvojbradlí → doublebar - je vlastně oxer s dvěma řadami stojícími těsně u sebe různě vysokými kavaletami.
Trojbradlí → tripplebar - je oxer se třemi řadami stojícími těsně u sebe různě vysokými kavaletami.
Vějíř - skládá se ze tří nebo dvou kavalet, které vycházejí z jednoho sloupku a rozevírají se do třech, což koni umožňuje skákat na jedné straně jako kolmý skok a na druhé straně jako trojbradlí.
Kozí hřbet - tato překážka se moc v soutěžích nevyskytuje. Vypadá jako trojbradní, ale prostřední kavaleta je nejvyšší než první a poslední.
Přírodní skoky - jsou to překážky vyrobené z přírodních materiálů jako jsou nenabarvené tyče nebo forma živého plotu. Tyto překážky jsou obtížné, koně se jim často vyhýbají.
Přírodní skoky - jsou to překážky vyrobené z přírodních materiálů jako jsou nenabarvené tyče nebo forma živého plotu. Tyto překážky jsou obtížné, koně se jim často vyhýbají.
s mým koníkem jezdíme parkur, je to skvělá disciplína =)